Czech Expedition Broad Peak & K2 2024

Aktualizace 29.7.2024

Ale bacha. Tentokrát jinak. Udělal jsem hokus pokus, který jsem již i vzhledem k naší práci nějakou dobu plánoval a teď se naskytla ideální příležitost. Posledních 100 výškových metrů, které mi trvaly cca 2h (na zkoušení ideální dlouhý vrcholový hřeben nahoru dolů v 8000m) jsem použil přídavný kyslík. Do toho jsem zkoušel intenzitu jeho průtoku, jeho vypínání apod. O svém „výzkumu“ určitě sepíšu a povyprávím více, ale dejte mi prosím trochu času, protože nás čeká rychlý přesun do údolí a hurá na letadlo domu. Na K2 za pár dní končí lezecká sezóna kvůli počasí, takže nestíhačka. Třeba si ji dám za 2 roky k padesátinám.

                       

FINÁLE

Výstup na osmu, aneb jak jsme si to užili

A ta letošní v Karakoramu nebyla vůbec easy, neboť nám počasí zase ukázalo, jak jsme malinkatí – naše pokolení kopcolezecko-lidské v těchto velehorách

Asi i jeden z důvodů, proč jsme při finálním výstupu z C3 (vycházíme ve 22h na noční putování) hodně pomalí a Míra a Rado otáčejí pod výšvihem na vrcholový hřeben v cca 7600 m. První a nejrychlejší je Sabin Thakuri, který dochází na vrchol během dopoledne. S ním i Tomas Hanicinec, který sice byl s jinou partou, ale přidává se k nám částečně při výstupu. Gratulace!

K vrcholu mnoho hodin po hřebeni v osmitisících metrech v silném větru pokračuji tedy jen já s Martinem. Ten končí na Rocky Summit (taky gratulace!), já ještě hodinu přidávám na hlavní vrchol. Tam jsem v 17h. Dost časová hranka. Společně sestupujeme celý docela technicky náročný hřeben zpátky. Za tmy slaňujeme na již relativně jednoduchou „sjezdovku“ pod hřebenem do C3. Každý krok strašně bolí, únava obrovská. Již dávno nám došla voda. Několikrát na Martina čekám a kontroluji, zda sestupuje OK. Když jsme fakt v lehkém terénu, vydávám se ke stanům rychleji, s tím, že už „pohoda“. Docházím po 29h hodinách, ale Martinovi úplně došla síla a přichází o 3h později. Hlavně, že žijeme! Budhovi díky!

Více o celém výletě uslyšíte a uvidíte na Peak Festu na Jizerce v září

Odkaz zde: https://peakfest.cz/

                  

Kyslík na Broad Peaku (8051 m)

Plán na vyzkoušení kyslíku na Broad Peaku.… dozrál cestou do základního tábora. Lezecká legenda Stoupa (Dušan Janák) se snažil v problematice zorientovat, ptal se moooc a ptal se dobře a cíleně.

Opět zjišťuji, že odpovídám asi správně, ale opírám se pouze o zdroj JPP (jedna paní povídala)

Červíček v mé hlavě se už nějakou dobu probouzí. Jo, asi je to třeba vyzkoušet… ať vím, o čem mluvím, ať mohu poradit dalším, jak to funguje. Ať dokážu případně i použít pro kohokoli z naší

party. Ať mám taky znalost, jak moc pomůže při případné záchrance, ať znám i negativa (a není jich málo)

Příležitost je, používá ho Sabin Thakuri a naše banda si vyžádala jednu láhev pro záchrankového strýčka příhodu, takže s sebou máme 5 lahví – na oba vrcholy Broad Peak a případně K2. Dostatečná rezerva.

Jednu určitě mohu použít na zamýšlený „hokus pokus“.

Nechci riskovat žádnou technickou závadu. Selhání lidského faktoru (rozuměj moje neumětelství s tím pracovat) ani fatální výpadek dopinku. Aklimatizuji se úplně stejně jako ostatní, stále chci dojít na

summit bez něj. Údajně má každý kyslíkář k sobě osobního gajda, co mu pomáhá ovládat tu láhev. Já ho samozřejmě nemám a jsem opatrný

Vymyšlený plán: zanechat kyslíkovou láhev ve výšce cca 8000 m. Když nebude potřeba při nějakém průšvihu, vyzvedneme ji po sestupu z vrcholu a sneseme aspoň o 500 m níže. S kyslíkem se vrátím zpátky do 8 000 a těch 500 výškových metrů zase sestoupím.

Bohužel jsme díky ne moc dokonalé aklimatizaci pokažené počasím byli pomalí a ještě se klíčových

pár hodin dost zkazilo počasí na hřebeni. Fičelo. Stojím před rozhodnutím, že buď použiji na poslední

úsek (cca 2h) láhev cestou k vrcholu nebo půjdu bez. Na původní variantu nezbývá čas.

A teď nevím, zda vylezu i bez něj nebo ne. Když se zpětně ohlídnu, tak bych řekl, že bych to čistě (ano po fixech :-)) vylezl, ale Buddha ví. Každopádně jsem to rozhodnutí udělal naprosto vědomě a

svobodně, bez jakéhokoli tlaku, upozadil jsem své ego a pochvalu davů

Bylo jasné, že můj původní plán na pokus při sestupu je over, čas běžel a docházely síly. Byla neskutečná příležitost vyzkoušet to, co asi málokdo před tím udělal. Byl jsem ve výšce cca 7900-8000

m 2-3 hodiny bez kyslíku na začátku hřebene a na stejný časový úsek a druhou část výstupu jsem jej použil. V podobných podmínkách. Na vršku Broad Peak je dlouhý táhlý hřeben, kde se leze převážně stále nahoru a dolů

Už je to dlouhé, co? O poznatky se podělím příště. Jen chci ještě teď napsat, že je to kurňa rozdíl s a bez A to i míněno nejen s a bez kyslíku, ale i s a bez 20 kilového báglu, který prostě nenesete když jste kyslíkář

Kdyby kluci nevynesli láhev z BC do C2, já ji pak posouval C2 – C3 a Sabin na hřeben do 8 000 m cca a Martin kus po hřebeni (kvůli

případné záchraně), tak já sám bych neměl šanci. Díky!

Nikomu neberu, jakým způsobem se na ten kopec vyhrabe. Když neohrožuje ostatní. Ale ať je to sakriš od něj řečeno jasně.

Dostal jsem na pár serverech, nejčastěji s anonymními přispěvateli, za uši, že jsem se vyautoval z kruhu respektovaných horolezců apod. Ze satelitního telefonu podobné vysvětlení nenadatlujete,

teď děkuju za případné sdílení všem, kteří se v mém počítání úplně nezorientovali a tento článek by mohl objasnit

PS: doplňující video je z C3, cca 7 000 m n m odpoledne před nočním výstupem

Díky všem partnerům Czech Expedition Broad Peak & K2

      

Aktualizace 24.7. 2024

První a možná i poslední letošní možnost (přeci jen srpen již bývá dost monzunový) zkusit se dohrabat na vrchol Broad Peaku (8047 m). Zítra (čtvrtek) vyrážíme zase nahoru na Horu.
Když vše půjde jak má, tak by 27.7. měl být summit day. Ale je před náma ještě mnoho neznámých. Takže k tomu přistupujeme hooodně s pokorou. Příroda nám stále ukazuje svou sílu. Hodně sněhu, laviny, trhliny, vítr…
Cokoliv z toho a mnoho dalšího nás může kdykoliv stopnout. I aklimatizaci bych si představoval lepší, drobíček.
No nic pojďme vstoupit do světa neznámých a užít si dobrodružství.
Bohužel se náš tým kvůli nemocem zredukoval o Tomáše a strašně moc fňuk i Mirečku. Můj milovaný parťák nechce prý zdržovat a omezovat nás na cestě. Mrzí mne to strašně. Ale Miri i Tomáš to mají v hlavě srovnaný a vědí, že sebemenší oslabení znamená nejen nevrchol, ale i ohrožení sebe i ostatních.
Tak aspoň opět využijeme Mirečky servisu v podobě kontaktu v BC. Kolikrát nám to již i v předchozích letech strašně helplo.
Co bude s naším dalším plánem s K2 (8611 m) se rozhodneme až po sestupu z BP. Ale přiznejme si, šance je mizivá :-( Leda rychle na Gasherbrumy, tam je prý podmínka lepší .                                            

Aktualizace 20.7. 2024

Silný vítr. Jeden z největších protivníků kopcolezců. I teď nám ukázal zač je toho loket. Po dvou hooodně větrných dnech a nocích v c2 ve výšce cca 6200 m jsme zdrhli zase do základního tábora. Někdo dokonce ani celou dobu nevylezl ze stanu. Čůrací flašky jsou fakt vynález. Opět nás čeká odpočinek a dlouhé diskuze o dalším postupu. Letošní strašné počasí a s prominutím i dost velká neschopnost pakistánského fixovacího týmu (fakt jim to nejde a již to dokonce vzdali a po 2 dnech si to rozmysleli a vrací se zpět) – zlatí kluci šikovní nepálští, nám moc optimismu nedávají. Ale my to nevzdáváme!

Rok se s rokem sešel a výškové boty opět delší dobu zahálejí. I když jsme je vloni provětrali na Ama Dablam, tak chtějí zase výš a výš. Jsou mladé a neklidné a osmi tisíc metrů chtivé. Taktéž přichází mé oblíbené kulaté jubileum. Je tomu už 10 let, co jsem byl naposledy v Pákistánu. A má partnerka Miri ještě nikdy! Tak, co vymyslíme? Něco musíme!

Asi by to chtělo nějakou novinku. Sice to máme na Manáslu rádi, ale už jsme tam párkrát byli. To je právě to výročí, kdy jsem vylezl opět na vrchol po 10 letech. Ještě jsem nebyl v základním táboře pod Broad Peakem a prej je to tam dokonalé. Tak, co třeba tento krásný kopec zkusit? Vyzkoušet, jaké jsou výhledy na K2 z protějšího kopce. A když už tam budeme, tak třeba bude podmínka na K2 a my budeme mít dobrou aklimatizaci a chuť na „dvojáček“. Bylo by to hezké být opět na vrcholu po 10 letech, že?

Postavili jsme mezinárodní tým. Základ je český a proto i „Czech Expedition“, ale v sestavě máme slovenského kamaráda a naše dva nepálské parťáky, naše brášky Subina Thakuriho a Sabina Thakuriho. Ale ne jako pomocníky, ale jako spolulezce. Oba již mají za sebou Everest. Propojeni jsme nejen po kamarádské stránce, ale i po té pracovní. Pod hlavičkou naší a Subinovy CK 14 Summits Expedition pořádáme i tuto akci. Asi vás nepřekvapí, že nás spojuje i první česká hospoda v Nepálu – Czech Pub.

Budu se snažit předat mé dlouholeté znalosti z vysokých hor, které jsem nasbíral od takových matadorů jako je Marek Holeček, Zdeněk Hrubý nebo také Radek Jaroš, se kterým jsme společně vystoupali na vrchol Annapurny, a právě i K2.

Samozřejmostí je opět můj spolulezec Miri Jirková, která sice na vrcholu osmitisícovky ještě nebyla, ale zkušeností má na rozdávání.
Obě expedice jsou opět a jako vždy bez použití podpůrného umělého kyslíku a bez pomoci šerpů.

Máme s sebou i další partičku kamarádů, kteří nás doprovodí na treku, stráví s námi pár dní v základním táboře a my je doprovodíme na cestě zpět přes Gondogoro La sedlo.

A další, kteří se budou realizovat skalním lezením na Tranga věže o kousek dál.

Seznam členů expedice:

Jan Trávníček (🇨🇿)
Miroslava Jirková (🇨🇿)
Ganesh „Subin“ Thakuri (🇳🇵)
Sabin Thakuri (🇳🇵)
Tomáš Prchal (🇨🇿)
Radoslav Novakovský (🇸🇰)
Martin Buben (🇨🇿)
Miroslav Štefl (🇨🇿)

Historie českých výstupů

Broad Peak:

1986 Josef Rakoncaj
2003 Radek Jaroš, Martin Minařík, Petr Mašek
2007 Zdeněk Hrubý, Radim Slíva, Pavol Lupták
2012 Zuzana Hofmannová
2014 Libor Uher, Marek Novotný
2018 Jan Matiášek
2023 Martin Ksandr, Pavel Burda

K2:

1983 Josef Rakoncaj, severním pilířem
1986 Josef Rakoncaj, Abruzziho hřeben
2007 Libor Uher, Česenův pilíř
2012 Pavel Bém, Abruzziho hřeben
2014 Radek Jaroš, Jan Trávníček,
Abruzziho hřeben
2019 Klára Kolouchová, Abruzziho hřeben (s kyslíkovým přístrojem, osobním šerpou, expedičním způsobem)